9 - Literatura jako zrcadlo společnosti

(9) Literatura jako zrcadlo člověka a společnosti
Genesis
- první kniha Mojžíšova, první část Starého zákona
- pojednává o úplném začátku všeho; stvoření světa, přírody, zvířat, lidí, prvotního hříchu a vyhnání z ráje
- po vyhnání z ráje následuje život v pokoře před Bohem; obětování a uctívání Boha, víra v Boží věc
- neustálé důkazy toho, že vřící skutečně v Boha a jeho rozhodování věří
- myšlenka, že vše co se děje, dobré i špatné, má správný Božský úmysl

- kruh msty – vlastně odráží věrohodnou reálii bouřlivých částí Evropy, kde byla krevní msta záležitostí rodinné cti (Pierre Corneille – Cid; germánské mýty – Beowulf)

Choderlos Delaclos – Nebezpečné známosti
- zneužívání důvěry pro svoje pobavení a vědomě zasahování do svých i cizích vztahů
- věčné téma lásky; veliký popis rozkoše jako zábavy → odhodit a více se nestarat

- realistický román
Denis Diderot – Jeptiška (18. století)
- mladá dívka proti své vůli uzavřená do kláštera kvůli nemanželskému původu
- chce se odtamtud všemožně dostat
- plnění klášterních povinností dle řádu xxx spojování se se světskou mocí, neláska k řeholi
- zažívá muka a tyranii od svých sester
- má pouze světské ochránce → vzpíná ruce k markýzi de Croismare
- změna kláštera – sex. oběť představené = nová tyranie
- útěk → smrt
- fikce na skutečném námětu Diderot → de Croismare

- Charles Dickens – Oliver Twist; Gustav Flaubert – Paní Bovaryová
- hrdinové jsou těsně spjati se svým okolím
- sirotek Twist musí jen doufat, že se k němu budou pečovatelé chovat jako k člověku
- ukázka hnusného Londýna; špína, bezmoc, utrpení

- Victor Hugo - Bídníci

- naturalismus
- souvislost s Darwinovým vývojem
- natura = povaha/přirozenost člověka
- zobrazuje hlavně město moderní s jeho negativními důsledky → tělesnost, zločin, alkohol, drogy, soc. úpadek, chudoba, kriminalita
- popírá možnost svobodného vyjádření
- pokud jsou veškeré okolnosti proti nám, je jasné, že nemůžeme vyhrát, skončíme v zániku

- Emil Zola – Tereza Raquinová
- člověk je hlavní předmět, v němž se sbíhají všechny pudy a instinkty
- špína a nahota je přirozenější než čistota a upravenost
- vševědoucí vypravěč; mnoho popisu
- silná slova (zvířeckost jazyka); opakování frází, člověk nad sebou ztrácí kontrolu
- rozklad Kamila = rozklad vnitřní osobnosti

- Josef Karel Šlejhar – Kuře
- příběh člověka – dítěte, které si připadá jako postižené kuře
- kuře je na tom úplně stejně jako dítě a stejně skončí
- smrt matky malého dítěte, kterému zpočátku nedochází, jaké neštěstí ho postihlo, ale postupem času zjišťuje, že ve světě nemá nikoho blízkého, ani otce, který se o něj nestará
- motiv macechy, která zpočátku maže dítěti kolem pusy med, ale poté se začne naplno projevovat její nevraživost
- buzerace malého dítěte, která se mu nakonec stane osudnou; dítě se usouží k smrti

Albert Camus – Cizinec (1942)
- hrdinovi je vlastně předložen osud otcovraha, ke kterému je po celý soudní proces přirovnáván
- žádná lítost, žádná přetvářka, naprosto spontánní a svobodné jednání, to se však ve společnosti nesnese

Jaroslav Havlíček – Zánik městečka Olšiny (1944)
- fantaskní povídka; smrt Boha a zrušení zázraků jako smrt, zrození,…
- chtíč starého božského stereotypu a touha andělů po moci
- popis Boha jako člověka a čertů a ďáblů jako hodných lidí, kteří chtějí lidstvu pomoci od „zlých božských skutků“

- Helimadoe
- příběh rozebírá osud pěti dcer doktora Hanzelína; ten umí být velmi tvrdý a projevit pravdu za každou cenu (vypravěč = Emil, který kdysi byl zamilován do Dory a jako dítě docházel za Hanzelínem)
- kniha je jakousi vzpomínkou na uplynulé dětství, jež však stále hlodá a nechce opustit úvahy o tom, co se asi stalo s těmi, které jsme znali
- Dora uteče s kouzelníkem, protože chce poznat svět a nebaví jí zůstávat pod přísným otcem – její únik a otcova zloba však potrestá nejvíce nejmladší Emu, která musí zastoupit její povinnosti a přestává jí tudíž dosavadní život jako v pohádce, kdy se o ní všichni starali
- retrospektivní vyprávění; Emil se bojí, že potká strhanou Doru s kouzelníkem, když takový pár skutečně zdálky míjí

- Petrolejové lampy
- příběh je zaměřen na Štěpku Kiliánovou a sleduje její přerod z městské paničky v těžce pracující selku
- vdá se za vysněného muže, svého bratrance – sňatkem získá statek
- po svatbě se však dovídá o ztrátě svých ideálů, neboť manžel během služby v armádě chytnul syfilis a začíná čím dál více podléhat paralýze


Franz Kafka – Proměna
- probudí se jako brouk, ale to mu nepřijde tak divné a strašné jako fakt, že přijde pozdě do práce; motiv času
- jeho rodina je zhnusena, projevuje odpor a útočí na Gregora, namísto aby mu pomohla či politovala ho

Jean Paul Sartre – Mýtus o Sisifovi, Zeď, Nevolnost
- pokládání si existenčních otázek – bojím se toho, že smysl existence není žádný
- texty jsou depresivní až skličující
- existence nemá žádný smysl
- člověk je odpovědný sám před sebou
- „existence je plnost, kterou člověk nemůže opustit“
- řeší podobnou teorii jako Nietszche; je-li možné, aby člověk, který má předpoklady k tomu být silný, mohl vládnout většími pravomocemi

Fjodor Michajlovič Dostojevskij – Zločin a trest
- řešení otázky, jestli má člověk právo někoho zabít či někomu ublížit, pokud to bude v rámci budoucího blaha/dobra
- snaha provést geniální zločin
- nesmírně dokonalá psychologizace postav; postavy jednají a myslí si, že je nikdo nesleduje, avšak opak je pravdou

- demytizace dětského světa
Jerome David Salinger – Kdo chytá v žitě (1951)
- hlavní náplní šestnáctiletého chlapce Holdena Caulfielda je šukat a chlastat
- nezájem o vzdělání, pouze filozofování nad skleničkou, řešení problému s barem kde mu nalejou a shánění dívek
- silně autobiografické

William Golding – Pán much (1954)
- jasná a zřetelná demytizace dětského světa
- začíná se zde projevovat dávné pudové chování (již po staletí potlačované) - atavismus
- zákon síly nikoli civilizace a inteligence/vzdělání
- individuální prospěch versus obecné blaho, tyranie, fanatismus a vrozený sklon lidské povahy ke zlu
- původně snaha o demokratické zřízení, ale to se vlivem pudů nepodaří udržet a začne se hroutit
- symbolika postav (Čuňas – tlustý s brýlemi); lastura – kdo má lasturu, může na schůzi promluvit

Václav Kaplický – Kladivo na čarodějnice (1963)
- není možnost ovlivnit svůj osud, lze jen doufat
- osud je mnohokrát držen v rukou cizích lidí
- soudce Boblig z Edelstadtu se nechce vzdát svého místa a pořád hledá nové a nové nesmyslné spletitosti čarodějnic a čarodějníků
- nějak zde neplatí „Boží mlýny melou pomalu, ale jistě“

Franz Werfl – Bledě modré ženské písmo
- novela; popisuje, jak moc se může měnit život v několika málo minutách – nejprve je hl. hrdinovi odpuštěno; ovšem ten poté stále a stále setrvává v omlouvání, které se přelévá do naléhání a jakoby opět začínal doufat, že by mohl rozdmýchat starý volný vztah; nicméně následně se dovídá, že ONA má dítě a to je jeho; toto by se nedověděl, kdyby odešel včas
- Verdi
- nahlédnutí do postavy geniálního skladatele v jeho sedmdesátinách, které pro něj znamenaly postupný návrat k tvůrčí činnosti po deseti letech
- zobrazení soupeření s osobou Richarda Wagnera; strach otevřít jeho nové dílo (Tristan), aby náhodou nebylo lepší
- nakonec se opět odhodlá k tvůrčí činnosti a zjistí, že Wagner není tak geniální, jak se o něm říká
- román věrně kopíruje historické reálie, autor je vzdělaný, dokonalost sama
- Čtyřicet dní
- popis arménské genocidy v Turecku za první světové války
- pochody smrti a vzbouření se osady v Aleppu
- silná psychologizace postav
- reálný základ, ale porušování některých reálií v důsledku zveličování, aby vynikl příběh, atd.

- Michail Bulgakov – Mistr a Markétka
- magie, vstoupivší do civilního světa, navíc v dobách revoluce; nikdo si nic z toho, co se děje, nedokáže vysvětlit
- naprostá nemožnost jakkoli se Wolandově magii bránit
- Woland si hraje s celým světem jako kočka s myší; nejen s normálními lidmi, nýbrž i s mrtvými a nemrtvými, kde je také pokládán za nejvyšší autoritu
- celá Moskva má strach, ale neví z koho, Woland totiž za sebe nechá vystupovat své pobočníky
- neustálá likvidace veškerých, byť nepatrných, lidí, kteří nějak přijdou na stopu Wolandovi, nebo nějak zásadně nesouhlasí s jeho postoji a chováním; mnohdy jsou pak tito lidé pokládáni za blázny a jsou zavíráni do moskevské psychiatrické léčebny4
- Wolandova galantnost vůči Markétce kontruje lhostejnosti, s jakou se nastěhoval do domu zesnulého spisovatele Michaela Berlioze; Wolandův byt vůbec hraje důležitou roli, protože každý, kdo sem přijde, nějakým způsobem špatně dopadne, vyjma Markétky
- vydavatelství básnických sbírek, zde vyjádřen jako samostatný svět uprostřed Moskvy
- ukázka lidské chamtivosti a hrabivosti a následného potrestání, když se s peněz zase stanou papíry a drahocenné oblečení prostě zmizí rovnou z těl
- Wolandova touha se předvést a taky pohrát si s normálními lidmi
- motiv dvojpříběhu; do příběhu Wolanda a Mistra a Markétky jsou vkládány pasáže z Mistrova románu a čtenář se dovídá zajímavé informace a názory na Kristovo ukřižování; zároveň to dává vysvětlení, proč se Mistr ocitl v blázinci
- Woland moc v knize nevystupuje, ale přesto se všechny události točí kolem něj
- vroucí neutuchající láska, která vede až k šílenství; láska dělená mezi román a ženu


- Gustav Meyrink – Golem
- hledání sebe sama; nakonec nalezení a díky tomu zklidnění na duši
- pohled na hlavního hrdinu, který stále páchne minulostí, kdy byl šílený
- Golemovský motiv tajemna; Golem zde nicméně vystupuje jen na okraj, jako dokreslení atmosféry židovského ghetta, nehraje zde žádnou významnější roli; Golemova role je spíše jen symbolická – typické pro autorský mýtus
- nespravedlivé odsouzení a nemožnost cokoli udělat, co byl plánováno; absolutní bezmoc, nemohoucnost, chtíč
- tajemné pražské židovské město, ve kterém se uskutečňují všechny židovské legendy a pověsti; touha po učení Kabaly
- mnoho symbolů – Golem, dřevěné loutky, tarotové karty
- pomsta + „vražda“ – jen dohnání k sebevraždě, nikdy ne touha zavraždit, ale donutit okolnostmi spáchat sebevraždu; když se to nepovede a Wassertrum je zavražděn, Charousek si nad jeho hrobem podřeže žíly, neboť podle sebe zklamal, zasáhl jiný osud
- lidská solidarita většiny inteligentních postav
- intriky a pletky/manželské podvádění, které pak vedou k vydírání a všeobecnému strachu o své milované
- vězení, jež teprve ukáže, koho vlastně milujeme a co je v životě to správné
- zmatek v myšlenkách i srdci hlavního hrdiny; v jednu chvíli je obklopen všemi třemi ženskými hrdinkami
- motiv, že celý příběh se mi jenom zdál; posléze ale zjistím, že to není tak docela pravda a že hlavně hrdina skutečně existuje; najdu h a dám mu symbolicky něco, co je jeho – zde záměna klobouků; zdánlivý happy end Pernath + Mirjam, kteří žijí v domě, který vidí jen nedělňátka a jen v určitou dobu, jinak nikdo jiný, takže konečně po všech útrapách a hledání sebe samých i cest k sobě, mohou být navždy spolu

Karel Čapek – Bílá nemoc
- doktor Galén, který vynalezl lék proti bílé nemoci, je ušlapán zfanatizovaným davem pod okny maršála
- politická alegorie; jak může dav podlehnout bojovné vášni
- Galén neustupuje svým zásadám a vydává léky pouze nemajetným a nadále trvá na tom, aby se maršál zavázal k ukončení bojových konfliktů a navrhl mír i přesto, že stát je jednička ve zbrojním průmyslu


George Orwell – 1984
- Velký Bratr sledující celou společnost
- v podstatě varovný odkaz budoucím generacím
- ukázka toho, jak se může zvrtnout „utopická“ společnost

- Farma zvířat
- všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější
- zvrtnutí situace; vypočítavost prasat a následně ke konci jejich naprosté zpodobnění s lidmi
- kůň Boxer jako typicky zapálený mladý komunista; ovce jako tupé stádo; další alegorie