Maturita je svině
Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

6 - Barokní tématika v souvislostech

Goto down

6 - Barokní tématika v souvislostech Empty 6 - Barokní tématika v souvislostech

Příspěvek  otecfura Sat Apr 17, 2010 1:30 pm

(6) Barokní tematika v souvislostech
- barokní člověk ztrácí renesanční víru v sebe a svůj rozum; hledá jinou jistotu a smysl života
- smrt vnímá jako začátek věčnosti, jako možné setkání s Bohem, který je vnímán jako záruka osudu, klidu a pokoje
- do textů se vkládají náboženské symboly, které má čtenář odhalovat, aby se přiblížil Bohu
- literární motivy sou skládány do vyšších celků, lze si je představit jako smyslové vjemy
- literatura nemá podávat prostý obraz okolního světa, nýbrž přivádět čtenáře k procítění duchovních hodnot skrze bohatou symboliku
charakteristika barokního hrdiny
- barokní člověk má neustále tendenci se zdokonalovat
- neustále si klade vyšší a vyšší cíle, po jejichž splnění si usmyslí ještě vyšší
- to vše ze strachu z Pekelného trýznění a snahy maximálně se zalíbit Bohu a co nejvíce si tak ukrátit čas, nutně strávený v očistci
- čím je hrdina vyspělejší, tím nemožnější je pro něj splnit dané cíle
- s tím souvisí tvoření barokních kázání/exempel; povídky předělávány do kázání; ukázky na příkladech ze života, neboť život je to nejsložitější téma
- erotický projev je něco nepředstavitelného; souvislost s obrovským nárůstem víry v Boha

- barokní hrdina je často magnetizován zrcadlem
- William Shakespeare – Hamlet
- v jistém smyslu proto může být Hamlet považován za barokního hrdinu
- pokládá si existenční otázky, uvažuje o „bytí či nebytí“ (viz otázka 15)

- rovněž se nám zde projevuji znaky reformace versus protireformace

- Torquato Tasso – Osvobozený Jeruzalém (1575)
- nábožensko-hrdinský epos, rozebírající konflikt křesťanství a islámu
- určeno především pro křesťany, ti se však pobuřovali nad poživačností zobrazované lásky
- tlak protireformace
- ideální typ hlavního hrdiny (zbožný válečník, oddaný králi)

- Giovanni Mani – Věčný pekelný žalář
- sbírka exempel; polemika s renesanční povídkou – expozice + zápletka, ale barokní řešení závěru
- morální rozměr → boží potrestání
- expresivita; autorova křesťanská zarytost před vším → zhnusení se nad vším nekřesťanským; místy až nelogičnost příběhu


Jan Ámos Komenský – Labyrint světa a ráj srdce
- nejistota ze světa kolem sebe, neutuchající kritika
- v závěru dlouhá pasáž velebení Boha → jediná možnost vykoupení je odevzdat se Bohu a oslavovat jej → pak nám přijdou všechny okolní problémy malicherné
- masa však poutníkovi neustále vyčítá jeho nadhled a sráží jej stále k sobě
- ze smíchové polohy se mění do polohy absurdní
- plánovitě protismyslný žánr
- znejišťování diváka
- chce působit nesmyslně
- inspirace u dadaistů
- nezobrazuje reálný svět, ale modelové situace, které mají odhalovat prázdnotu jazyka, stereotyp v myšlení, nesmyslnost života.
- ruší tradiční divadelní prostředky a postupy – dějové složka je potlačena, postavy jednají nelogicky, opakování replik a situací.



John Milton – Ztracený ráj (1667)
- zachycení prvotního hříchu z Genesis
- podrobné líčení Satanovy vzpoury (had)
- psychologizace postav (Satan, Eva)
- problematizující božská autorita, odpor proti ní i Satanskou povahou
- Adam – 1. Člověk, pevná vazba s Bohem; ví, že spáchá hřích, ale dělá to z lásky k Evě
- Eva – had si vybral ji pro její vrtkavou povahu; pojetí Evy v tradičním duchu pohledu na ženu (hlavně ve středověku žena = hřích) – marnivost, vrtkavost, pyšnost

Oslavná barokní poezie
Terezie z Avilly (17. století)
- nezištná láska k Pánu, kterým zde míní Ježíše Krista (fyzická podoba lásky)
- čistá esence lásky
- „I kdyby tu nebylo Boží milosti, Kriste, bych já tě milovala“ – dosti odvážné vyjádření lásky k fyzickému Kristu

Bedřich Bridel – Co Bůh? Člověk? (polovina 17. století; baroko)
- člověk se staví do role nejnižšího poddaného Bohu
- maximální vyjádření božské nadřazenosti
- člověk má špatné vlastnosti a sám sebe haní xxx Bůh má ty dobré vlastnosti a je veleben (velká míra pokory)
- otázky → co vlastně je člověk a co je Bůh
- člověk ví, že nedokáže pochopit božskou velikost
- nakonec se člověk symbolizuje jako „nejmenší“ tvor na Zemi vůči Bohu a rovněž se Bohu naprosto oddává → netěší se na nic jiného než na jeho objetí

Adam Václav Michna z Otradovic – Česká mariánská muzika, radostná i žalostná
- kancionál = sborník písní
- rovněž zhudebňované
- bohatá symboličnost
- objevují se zde postavy světců, dále biblické postavy a v menší míře též postavy pohanské
- čerpá především z těch okamžiků, které jsou pro ně emociálně bohaté
- důležitý vliv rekatolizačního tlaku

Bildungsromán
Hans Jakob von Grimmelshaussen – Dobrodružný Simplicius Simplicissimus (17. století)
- bildungsromán → vývoj jedince (psychologický, sociální i duchovní)
- čtenáři se vypravěč jeví, jako taškař i moralista, křesťan i cynik, poustevník i záletník, prosťáček i chlapík všemi mastmi mazaný)
- vývoj lidské osobnosti – od zaostalého Prosťáčka nejprostšího přes poznání světského života až k zakončení iniciace tak typickým zakotvením v samotě poustevničení, jako útočiště před krutým světem – ještě umocněno barokním řešením → jediné, k čemu se může upnout, je očekávání Boží milosti

Drama
Pierre Corneille – Cid
- tvoří přechod mezi barokem a klasicismem
- popis vnitřní podoby postav
- Cid je nucen pomstít rodinnou čest (jeho otce urazil otec jeho snoubenky) zabitím v souboji
- úcta k otci vítězí nad láskou ke snoubence; musím být nadlidský a lásku potlačit (viz barokní hrdina)
- zabitím snoubenčina otce vyvstává nové dilema → nutnost pomstít tuto vraždu; a tak nastává souboj o ruku Ximeny, která je dána vítězi v souboji (Ximena však nikdy nepřestala milovat Rodrgia = El Cida)

Barokní tématika mimo baroko
Alois Jirásek – Temno
- zprznění českých dějin
- vykreslení doby baroka jako doby největšího temna v české historii
- použito komunisty na vykreslení strašné české historie → jedna z nejpovinnějších literatur za socialistického režimu, podle níž se vyučoval dějepis v oblasti českého baroka
- baroko je ukázáno ve stylu nucené rekatolizace, vše se točí pouze kolem náboženství a nutného přijetí katolictví

Václav Kaplický – Kladivo na čarodějnice (1963)
- není možnost ovlivnit svůj osud, lze jen doufat
- osud je mnohokrát držen v rukou cizích lidí
- soudce Boblig z Edelstadtu se nechce vzdát svého místa a pořád hledá nové a nové nesmyslné spletitosti čarodějnic a čarodějníků
- nějak zde neplatí „Boží mlýny melou pomalu, ale jistě“

otecfura

Poèet pøíspìvkù : 14
Join date : 16. 04. 10

Návrat nahoru Goto down

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru